Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bulíci - canisterapeuti

 

 

 

1) Krakatit Hamentashen – Kvidoušek – nar. 1. 8. 2002, Obrazekzemřel 19. 9. 2007

 
- zkoušky - ZZO, canisterapie, ZOP-1.pokus jsme v polovině zkoušky odstoupili kvůli nedoléčené nemocné tlapičce    a napodruhé jsme byli připraveni a přihlášeni, ale Kvidoušek se jí nedočkal. 14 dní před zkouškou zemřel....vím, že by jí udělal
 
Kvidoušek byl náš první pejsek a zároveň první bulík. V době jeho pořízení jsme neměli ani páru o nějakém cvičení pejska, zkrátka jsme měli velké štěstí, že jsme si vybrali takové zlatíčko. Jeli jsme do nejbližší chovné stanice, kde měli poslední dva pejsky a jednoho z nich jsme si vybrali, ačkoli jsme se původně jeli jenom podívat. Když bylo Kvidouškovi 6 měsíců, bylo to divoké zvířátko, které neumělo chodit na vodítku. Buď hrozně tahal nebo se zabejčil  a nešel.:o) Říká se o bulících, že první dva měsíce nechtějí chodit na vodítku. Nám to trvalo do roka...ale.....v těch 6ti měsících jsme měli to štěstí, že jsme na procházce potkali slečnu s bulteriérkou Beris. Od nich jsem se dozvěděla, že existuje v Mostě cvičák. ObrazekBylo to někdy v týdnu a v neděli jsme se hned šli podívat. Z Mirky a její Beris se staly naše kamarádky a od nich jsem také poprvé slyšela           o canisterapii. Beriska čekala jen až bude dost stará na to, aby mohla složit zkoušky a teta Mirka nám postupem času navrhla, ať to s Kvidouškem zkusíme taky, že je mazlivý a že by se na to hodil. A tak jsme to za čas - až jsem ho trochu vycvičila - zkusili taky. Bylo to 13.11. 2004, v Praze-Bohnicích u společnosti Helppes. A světe div se, zkoušku jsme úspěšně složili. Od ledna 2005 jsme začali navštěvovat domov důchodců Astra v Mostě jednou až dvakrát týdně. Chodili jsme i do litvínovského klubu pro postižené děti Klubíčko a sem tam do školek na besedy s dětičkama. Taky jsme byli v dětském domově. Ale nejčastěji jsme chodili do domova důchodců. Kvidouškovi se tam líbilo a lidičky si ho okamžitě zamilovali. Kupodivu jsme se nesetkali s nikým, kdo by se ho bál. Chodili jsme k lidičkám na pokoje nebo do skupin, kde staroušky sestry zkoušely kolik má pejsek nožiček, co to má na hlavičce a čím to vrtí na Obrazekzadečku :o)) Kvidoušek dostával dobrůtky a podrbání. K jednomu pánovi chodil Kvidoušek do postele, protože pán byl upoután na lůžko. Jiný pán zase po něm chtěl, aby ho důkladně "umyl". A že to bulíci umí důkladně...
a tak plynul čas, až z ničeho nic Kvidoušek onemocněl.     V neděli jsme byli jako vždy na cvičáku, cvičil jako nikdy předtím, aportoval, ačkoli to nebyla jeho oblíbená disciplína, blbnul          s pejskama a den na to sotva chodil. Mysleli jsme, že ho bolí záda, že to jenom přehnal...až teď vím, že mi naposledy chtěl udělat radost a předvést mi, jak krásně umí poslouchat. Za 10 dní na to zemřel na akutní selhání ledvin. Jen tak, bez varování. Bylo mu 5 let. Polovinu svého krátkého života pracoval jako canisterapeut. Je to víc než rok a pořád to bolí. Bylo to krásných 5 let a nikdy na něj nezapomenu a jsem mu za ně vděčná. Všechno, co vím o psech mě naučil ON.
Děkuju ti Kvidoušku a posílám ti pusinku do nebíčka.

                                                                                                 Lenka Olejníčková

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

2) Héra Excalibur - Vendulka - nar. 30. 6. 1999

 

 

- zkoušky - LZ I. c., BZ II. c., ZV III. c., ZOP, ZZO, BH

 

3) Erika Železný kůň - Thaya - nar. 7. 9. 2005

 

 

- zkoušky - ZOP, ZZO 

 

Canisterapie s bulíkemObrazek


Jak jsem se k ní dostala? Poprvé přes paní doktorku Mullerovou,která s některými psy skládala zkoušky. Vendulce (Héra Excalibur) byl tehdy asi rok a půl a byla nekonfliktní, měla ráda lidi a jejich společnost, tak jsem si řekla, proč to nezkusit. Téměř bez přípravy jsme se na zkoušky přihlásily. Pročetla jsem si zkušební řád a asi za měsíc jsme je úspěšně absolvovaly.
K aktivní canisterapii jsme se ovšem kvůli březosti a štěňátkům nedostaly. Až za pár let,kdy na Odboru prevence MP Brno začal vznikat projekt Kamarád, který je o bezpečném kontaktu dětí se psy. A tak jsme do toho s Vendulkou šly. Je určen pro MŠ a I. stupeň ZŠ, ale i pro žáky speciálních škol s různými handicapy. Jedna lekce trvá zhruba 45 minut, dle počtu a věku dětí.
A jak hodina vypadá? Já s kolegyní Hankou si začneme s dětmi povídat, představíme plemeno bulteriér a řešíme i otázku medií a termínu „bojové plemeno“. Probíráme, kdo má pejska, jestli někoho pes kousl a proč a jestli se někdo bojí. Potom začne první cvičení a to je seznámení s cizím psem, pokud majitel dovolí si ho pohladit. Děti jednotlivě přistupují k Vendulce a pozdraví a zeptají se zda si můžou pejska pohladit. Po mém svolení dají Vendulce očichat ruku a pohladí ji po zádech. Většinu rukou i olízne. Další je situace, kdy je dítě venku samo a potká psa bez majitele. Vysvětlíme jim, jak z gest psa poznají, že jim hrozí nebezpečí. Vendulka předvede nejdříve psa veselého s vrtícím ocasem, sklopenýma ušima a uvolněným postojem. A potom psa, který se chystá k útoku. Vendulka je výstavním postoji, má vztyčený ocas, napjaté tělo a upřeně sleduje pamlsek. Nakonec zaštěká a ukáže zuby. Dětem zdůrazníme, že se nesmí hýbat a dívat se psovi do očí. Dále je opět praktické cvičení, kdy se učí poloha „klubíčko“. Děti si kleknou, hlavu opřou o zem a dají ke kolenům, ruce na krk a záda jsou kulatá. Účelem je krýt si nejzranitelnější části – krk, břicho a obličej. DětemObrazek schováme mezi kolena pamlsek a Vendulka do nich z boku strčí hlavou a převrátí je na bok, aby se dostala k odměně. Naučí se tak, že pes má sílu a převrátí je, také ,že musí i na boku zůstat v klidu a chránit si nohama břicho. Mnozí poprvé zažijí takový přímý kontakt se psem a pochopí, že když budou v klidu, pes jim neublíží. Sama jsem si to zkusila a je to velmi zajímavý pocit ležet bezbranně na zemi, když do vás narazí 25 kilový pes. Nakonec probíráme vyhlášku města Brna a hlavně úklid hovínek. Máme umělé a každé dítě si zkusí sebrat ho do sáčku. Před rozloučením ještě hromadné hlazení a případné dotazy.
Vendulka je velmi aktivní, snaživá a za kus žrádla udělá téměř cokoliv a zároveň dokáže být citlivá a jemná. Protož se u ní projevily zdravotní problémy se srdíčkem, chodila do škol jen rok a půl. Ohlas dětí byl většinou pozitivní a i ona si hodinu užívala.
Poté ji vystřídala další fenka bulteriéra a to Thaya (Erika Železný kůň). Tentokrát jsem již věděla, co musí umět a pečlivě jsme se věnovaly přípravě – socializace byla zaměřena na pozitivní kontakt s lidmi a psy. Od malička jsme jí brali do škol, kde si většinu hodiny hrála a kolem roku už uměla vše co Vendulka. Krátce po prvním roce složila canisterapeutické zkoušky. A teď už třetí rok chodíme po školách. Hodina je pro Táju příjemná, protože je plná pamlsků a hlazení.

Věra Pisárová

Obrazek

 

 

 

 

 

 

4) Chara Trojský kůň - Agnes - nar. 14. 1. 2004

 

- zkoušky - ZZO,ZOP a coursing.licenceObrazek

 

S Agneskou jsem se chtěla věnovat loveckému a sportovnímu výcviku. Bohužel to pro ni nebylo to pravé ořechové, a proto jsem hledala další aktivity. Jednou z nich byl coursing, při kterém krásně vybila energii. Ale vzhledem k tomu, že je děsný mazel, miluje válení se po zemi a drbání bříška a hlavně zbožňuje děti, napadla mě canisterapie. Blíže jsem se o canisterapii s bulíkem dozvěděla od Věrky Pisárové, která se svojí bulinou chodila do škol a školek a opravdu se mi to zalíbilo. Proto jsem se v květnu 2007 přihlásila na víkendový canisterapeutický seminář zakončený zkouškama u spol. Podané ruce - http://www.canisterapie.info/. Agnes zkoušky úspěšně složila a těšily jsme se na praxi. Dostaly jsme se mezi mentálně postižené již starší děti a pak do školky pro hyperaktivní děti. Všude byla Agnes přivítána dětmi s nadšením, bohužel učitelky a tety byly zpočátku hodně nervozní a nedůvěřivé k "takovému" plemeni. Po hodině si je ale Agnes získala svou vstřícností a mazlením...s dětmi chodila poslušně na vodítku do zblbnutí, ležela na bříšku a nechala se drbat, hladit, malé děti si ukazovaly, kde je ocásek, nožička, nos atd. Momentálně není na canisterapii pro mé mateřské povinnosti čas a Agnes se uplatňuje výhradně doma…
Doufám, že se po čase mezi děti opět vrátíme....

Obrazek
Radka Pěluchová
tel.: 724 840 505
www.agnes.bulterier.com

 

 

 

 

 

 

Obrazek

 

Obrazek

 

 

 

5) Cloe Daidalos - nar. 26. 11. 2005

 

 - zkoušky - ZOP, ZZO, BH

 

16. 9. 2007 absolvovala a úspěšně složila povahové testy canisterapeutického psa organizace Podané ruce.

Canisterapie je léčebný kontakt mezi člověkem a psem. Pes svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu všude tam, kde je jí potřeba.
Canisterapie může být skupinová nebo individuální, vždy záleží na konkrétní potřebě klienta. Jedná se pro pejska o velmi náročné a vyčerpávající cvičení a to zvláště v případě, že pracuje s tělesně i mentálně postiženými dětmi. V domovech důchodců návštěvy pejsků působí jako příjemné zpestření stereotypního dne.
Ať už se ale jedná o kterýkoli typ canisterapie, ke všem je potřeba příprava ze strany canisterapeutického týmu – psovoda a jeho psa.
Také já jsem svojí Cloe Daidalos, která má odmalička velice flegmatickou a přátelskou povahu, přihlásila na Canisterapeutický víkend , který se konal ve Větřkovice, 15.-16.9.2007
Canisterapeutický víkend se skládal ze semináře psovoda a povahových testů canisterapeutických psů, pořádatelem bylo sdružení Podané ruce.
Seminář proběhl v sobotu, a šlo o školení a vysvětlení práce canisterapie a aktivit se psem v různých sociálních zařízeních..
V neděli se konaly již samotné testy povah psů, zda jsou na canisterapii vhodní.
Prvním bodem byla snášenlivost s ostatními pejsky - Sárinka zvládla na jedničku
Další pokračovali poslušnosti,kdy někteří pejsci se nechtěli nehat přivolat...Sára zvládla poslušnost v pohodě, má se mnou velmi hezký kontakt.
Poté následovalo setkání s rozhodčím, podání ruky, navázání rozhovoru, poplácání a prohlídka psa, ukázání zubů, zvedání nožiček,zatahání za srst, uši, a poté, pokud to nebyl velikánský pes, zvednutí psa do náruče rozhodčím..Sárinka si nechá se sebou dělat cokoliv, takže ani toto nebyl problém...
Poté následoval cvik, který z mého pohledu byl nejtěžší, a sice rozhodčí rozdováděl psa pamlskama, pískací hračkou a podobně, a psovod měl 25vteřin na odvolání psa a jeho upoutání na vodítko..k mému podivu Sára zareagovala okamžitě a poslušně přiběhla..
Dalším prověřením povahy psa byl hlouček lidí, hlasitě se bavících, kdy mezi nima se pohyboval zkoušený pes, znenadále upadla berle, otevřel se proti psovi deštník, byla hádka o berli-přetahování, naznačení rvačky 2lidí a poté se všichni na psa sesypali,každý jej tahal za co chtěl a pod..i toto Sára bez problému zvládla...
Následovala chůze na prověšeném vodítku,kdy kolem psa proběhl člověk a za ním druhý, který upadl s igelitovou taškou plnou pet lahví,které způsobily hluk...Sára dělala jako by nic, a poté šla člověka očichat
Dále byly dva poslední cviky, které se konaly uvnitř místnosti, a sice setkání s člověkem na vozíčku, kdy zkoušený pes se vozíku nesměl bát, musel si nechat přední packy položit na klín osoby, malí pejsci byli do klína přímo posazeni..Sárinka byla v sedmém nebi, ještě když zjistila, že dostává piškotky..
Poslední disciplínou bylo polohování ležící osoby, tak i tento cvik se Sáře líbil a tulila se k ležící osobě, jako by se chtěla v klidu náruče prospat..
Celkově jsme prospěli v pohodě, Sára ukázala, že je to opravdu klidný a vyrovnaný pejsek, vhodný na tuto práci..
dostali jsme osvědčení a diplom, nějaké pamlsky a jelo se domů...

V současné době navštěvujeme školy a školky, také místní domov důchodců.

Pokud ale vlastníte bulíka, který je flegmatický, vyrovnaný, nic ho nerozhází, miluje pohlazení a lidský kontakt, není agresivní při zatahání za ocas, slabiny, nevadí mu přítomnost spousty lidí, a dalších psů, určitě stojí za to, sním vyzkoušet canisterapii.

 

Katka Řepišťáková 

Obrazek

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

6) Artemis Marso-Bull - Niobe - nar. 16. 5. 2006

 

Niobe je CANISTERAPEUTKA - úžasný zážitek, plno nových informací,znalostí, noví Obrazekkamarádi (jak psi, tak hl.lidé), nové zkušenosti, našlapaný program,spousta zajímavých seminářů, mega únava, ale také radost z práce, praxe v ústavu sociální péče v Psárech ... to vše a ještě víc byl minulý týden (4.-11.7.08) , který jsem s Niobe prožila na canisterapeutickém semináři sdružení Psi pro život !!!
S radostí oznamuji že Niobe je ofiko " pes vhodný k práci s klienty" :-)) a praxemi v Psárech se nám potvrdilo že je fakt skvělá :-) !!! Můj sen a "předtucha", že Nína má k této práci sklony se vyplnila! Jsem za to fakt moc ráda!!!
Chtěla bych obrovsky poděkovat holkám ze sdružení, patří jim obrovský dík, za to co pro lidi, které pesany k životu potřebují, dělají a za jejich ochotu předat své zkušenosti dál a ještě tomu věnovat tolik času !!! Mílo, Jani, Zdeni a Raduš, jsem ráda že jsem Vás poznala, myslím že jsme se neviděly naposled a za rok jedu zase!!! :-))) Jste báječné a celému sdružení dík !

Fotky na těchto adresách :
1. http://amnio.rajce.idnes.cz/Canisterapeuticky_tabor/
2. http://amnio.rajce.idnes.cz/Canisterapeuticky_tabor_II/
3. http://amnio.rajce.idnes.cz/CT_III/

Naše praxe :
4.8.2008 dětský tábor

"V pondělí -4.8.08 v 8 ráno jsem se s Domčou a AmNio vydala na dětský tábor v ObrazekJánských koupelích, nedaleko Slezské Harty. Sem mě pozvala známá z Olmiku, abych ukázala dětem pejsky, něco jim o nich povykládala a ukázala něco z canisterapie ! Bylo to moc fajn, děti byly psama nadšeni a pěkně pozorně poslouchaly a pěkně se do diskuzí a celé „přednášky“ zapojovaly J !!Domů jsme dojeli až po 18 hod,bylo to celkem náročné ,ale byla jsem ráda že alespoň těchto 100 zúčastněných dětí a jejich vedoucí se na psi budou dívat (–doufám-) jinak než dosud a budou vědět alespoň trochu, jak se chovat k cizím psům, kde psa hladit ,jaké povely by pejsci měli znát, jak a v jakých oborech můžou pejsci lidem pomáhat, co je to canisterapie a kde se používá, atd… :-) !"

Fotky z tábora : http://amnio.rajce.idnes.cz/detsky_tabor_4.8.08/

Eva Handlová

http://www.amnio.webnode.cz/products/canisterapie/

Obrazek

Obrazek

Obrazek

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA